Tajemství, celkem rozebírané téma mezi přáteli, partnery a rodinami, zda tajemství mít nebo ne.
Já osbně musím říct, že jsou věci, které neví mí přátelé a ani třeba někteří členové rodiny.
Ovšem moje nevím jestli se to dá považovat za tajemství, teď už asi ne, že mám několik tváří. Nejsem falešná jak by se mohlo z prvu zdát, ale s různými lidmi musíte mluvit různě.
Když jsem ve škole jsem tichá a spíše pozoruji. Když jsem s kamarádkami ráda vtipkuju a směju se. Když mluvím s někým kdo se naváží nějak do ostatních nebo někoho stírá, nevím jak to jinak popsat, jsem tak divně klidně sarkastická. Pokud jsem s lidmi ze třídy a snaží se mě vyprovokovat, dokážu je dohnat k šílenství , jsem totiž až nechutně flegmatická. Možná i víc než hokejoví brankáři. A hroší kůži a pevný nervy využívám na tátu. To si myslím, že zná možná každá holka, asi i nějací kluci. S mamkou je to asi jako s kámoškama.
A jaký máte názor vy na tajemství? Já si myslím, že někdy to neublíží mít tajemství, možná i přilepší.


Nie si falošná, prečo by si mala byť? Falošný človek je ten, ktorý klame a každému hovorí niečo iné. Ty máš proste len viac podôb, ale všetko to máš v sebe. Takže si vlastne sama sebou. A ten, kto ti povie, že si falošná - ukáž mu prostredník!